Rád bych se podělil o nevšední zážitek sobotního odpoledne, který se stává pouze výjimečně, ale o to více potěší….
Každým rokem se finišuje se skládáním nového týmu, ani letos tomu nebylo jinak. Na poslední chvíli se řešila hostování a zapracovávání nových tváří do A týmu. B tým to měl o to složitější, že se potkal poprvé teprve před prázdninami a vzájemná souhra se ladila každým dnem.
Letní přípravné období Mužů A i B skončilo prvním hvizdem nového soutěžního ročníku. Oba týmy se rozjely na opačnou stranu okresu – B tým zamířil do Mokrých Lazců, A tým k sestupivšímu nováčkovi okresního přeboru Stěbořic. B tým se sešel ve značně okleštěné sestavě, protože nebyly vyřešeny všechny registrační průkazy, a proto došlo na výpomoc ze strany dorostenců Lukáše Pavelky a Dominika Klingera. Do brány chtě nechtě musel nastoupit Tomáš Koschatzký.I s touto provizorní sestavou dokázali potrápit Mokré Lazce, za které evidentně nastoupili dva hráči A týmu, hrající 1. A třídu.  Jedna z akcí po ose Banán-Richard-Kořistka nakonec skončila vedoucí brankou. Někteří jednotlivci předváděli velmi slušné výkony, některým bohužel velmi rychle ubývaly síly a nestačili nastolenému tempu hry. Neztratili se ani naši dorostenci, kteří podrželi míč a uměli se prosadit v souboji jeden na jednoho. Také veterán Koša i přesto, že již aktivně nesportuje a jeho pověšené kopačky na hřebíku jsou značně zaprášeny a potaženy pavučinami, dokázal předvést několik výjimečných zásahů, za které se nemusí stydět žádný z kvalitních gólmanů. Z tohoto utkání jsem odjížděl za stavu 1:1 s dobrým pocitem, že naši kluci nedají svou kůži lacino.(Až později jsem se dověděl konečný výsledek 4:2 pro Lazce).Pár fotek naleznete také ve fotogalerii.
Přesun do Stěbořic trval více jak 20 minut, takže právě včas na to, abych shlédl začátek druhého poločasu. Po příchodu do stěbořického svatostánku mě ovšem čekal šok. V protilehlém rohu hřiště na mne nemilosrdně svítil stav na ukazateli 3:0 pro domácí !!!Jen těžko se popisuje duševní rozpoložení  všech přítomných fandů Malých Hoštic. Tupé výrazy obličejů zírající někam do prázdna a totální frustrace z mizerné soboty. Za to stěbořičtí měli evidentně blíže ke spokojenosti. Cukající koutky a potutelné úsměvy dávaly jasně najevo, že tento stav jim maximálně vyhovuje. Tento stav na hřišti i mimo něj trval do 66.minuty, kdy se již pravděpodobně jeden z domácích obránců nedokázal dívat na bezzubé dobývání jejich svatyně a po jedné ze střel Matěje Malohlavy,kterou brankář bravurně vyrazil,poslal míč do své brány krásnou střelou k tyči. 3:1! V té chvíli naskočily motory zatím poklidně klimbající hoštické mašiny a začaly se dít věci. Do pěti minut to bylo po krásné střele Kuby 3:2,v 82.minutě po sólovém úniku Matěje 3:3! A to ještě nebylo vše. I když se to zdá být neuvěřitelné,neustálým tlakem a vůlí urvat 3 body se nakonec podařilo vstřelit i vítěznou branku na 3:4!!!Tomu říkám obrat ! !Asi ňákej slušnej oddíl…“,by řekl klasik. A kupodivu to nebyly STS Chvojkovice-Brod,ale Malé Hoštice. Ty Malé Hoštice, které občas rozčeří poklidnou fotbalovou hladinu okresního přeboru tu hlučnými fanoušky, tu pro změnu hrou alá Jánošík,kdy bohatým berou a chudým rozdávají,tu roztržkou s rozhodčími. Ale také ty Hoštice, které se dokážou zvednout ze samého dna výkonu hodného pralesní ligy a předvést sobě, soupeři i divákům nevšední zážitek. Takový, který se skutečně povede jen ve fotbalu. A to ještě zcela výjimečně. Až nám bude nejhůř, připomeňme si tento den, že ne vždy co vypadá ztraceno, je ztraceno navždy. Pokud je vůle a chuť něco změnit, tak se to může podařit. A tento den nám to ukázal…. Díky kluci,….. a smekám.