Filip Vala
Hráč 7. kola 7. ligy (I.B třídy), sezona 2025/2026. Rozhovor převzat z webu fotbalunas.cz.
Filipe, gratuluji k ocenění Hráče kola. Jaký je to pocit hned po prvním zápase v novém týmu?
Mockrát děkuji a opravdu si vážím toho, že mi lidé posílali hlasy. Do týmu jsem přišel s jasným cílem – pomoct mu. Díky spoluhráčům se to, zaplaťpánbůh, podařilo, a z toho mám obrovskou radost.
V zápase proti Úvalnu jste byl u několika klíčových momentů. Jak hodnotíte svůj výkon?
To je sice pravda, ale jak všichni dobře víme, bez spoluhráčů bych si ani neškrtl! Jsem ofenzivní hráč a trenér Vltavský mi přesně tohle naordinoval. Já se snažil jeho pokyny plnit a snad jsem si tímto výkonem řekl o místo v základní sestavě proti Dolní Moravici. (smích)
Před zápasem jste přestoupil z Chlebičova do Malých Hoštic. Co bylo hlavním důvodem tohoto kroku?
V Chlebičově jsem odehrál dvě a půl sezóny a měl jsem to tam opravdu rád. Loni před startem sezóny jsem si ale nešťastně zlomil patní kůstku a ještě, když jsem pobíhal se sádrou na noze, onemocněl jsem zánětem mozkových blan. Kvůli tomu jsem musel přerušit i nástavbové studium, které snad letos dokončím. (smích) Byl to malý zázrak, že jsem se na podzim vůbec vrátil ke dvěma zápasům a mohl aspoň na pár minut nastoupit za Chlebičov. Na jaře mě ale trenér víc viděl na pozici defenzivního záložníka, a to mi opravdu nesedělo. Řešili jsme to spolu, ale nic se nezměnilo, a tak jsem zavolal otci, že bych byl rád, kdybych mohl oblékat dres Malých Hoštic. Ten řekl jasně – a za dva dny už jsem seděl v hoštické kabině.
Jak vás do Hoštic lákali a jak probíhaly jednání o přestupu?
S tátou se doma vždy bavíme o zápasech a je pravda, že jsem se domů vracel spíš rozhozený než spokojený. Když mě pak viděl sedět v Heralticích na lavičce, řekl mi: „Rozhodni se sám a já to vyřeším co nejrychleji.“ Do toho mi volal trenér Vltavský a o všem jsme si otevřeně promluvili. Tím, že jsem stále hráčem SFC Opava, muselo se to řešit mezi všemi stranami – a nakonec jsem skončil v Malých Hošticích. (smích)
V zápase jste hned ukázal, že budete pro tým velkou posilou. Sedlo vám to s kluky na hřišti rychle?
S většinou kluků jsem se už znal – ať už z halového turnaje, kde jsme měli štěstí zahrát si za Malé v zimě a hned i vyhrát (smích), nebo přímo z Hoštic, kde jsem jim dřív chodíval fandit. Takže se dá říct, že jsem se hned cítil jako doma.
Jak moc jste byl spokojen s výkonem týmu?
Myslím si, že to nebylo úplně špatné, ale určitě to nebylo bez chyb. Věřím ale, že naše výkony půjdou hodně nahoru – i díky kvalitním tréninkům a dobré účasti většiny hráčů.
V týmu působí i váš otec. Jaké to je mít ho po boku na hřišti i v kabině?
Dobrá otázka. (smích) Otec je docela pohodář, než ho něco nebo někdo naštve. Já se snažím být pokorný, jak mě to doma učili. V kabině i mimo ni pro nás táta dělá první poslední, a tak si myslím, že na obou stranách panuje spokojenost.
Nevede někdy ta rodinná vazba k větším emocím, nebo naopak ke klidu v zápasech?
Teď vládne úplná pohoda, protože se zatím ještě za mě neprohrálo. (smích) Uvidíme, co přinese čas. V mládežnických kategoriích jsem hrával jak za Slezský, tak i načerno za Sigmu Olomouc – a tam se vyřvalo až až. (smích)
Váš výkon proti Úvalnu naznačil, že byste mohl být klíčovou postavou ofenzivy. Máte na sezonu stanovené osobní cíle?
Myslím, že hlavně se ulevilo Baďusovi (L. Baďura), protože se střelecky prosadila hned čtveřice hráčů – a přesně v tomhle chceme pokračovat.
Jak vnímáte kvalitu a ambice Malých Hoštic v této sezoně?
Podzim ukáže, jak na tom budeme, ale pokud to bude bodově veselé, postupu do 1. A se určitě bránit nebudeme. I to je jeden z důvodů, proč jsem tady, a já do toho rozhodně dám maximum!
Už jste v kabině plně zapadl, nebo vás čeká ještě nějaký „zaučovací“ proces od spoluhráčů?
Táta mě hned poučil, co se sluší a patří, takže jsem na první trénink donesl 24 plechovek piva. (smích) Po sobotní výhře pak tekla v kabině slivovice proudem – zajímavý večer. (smích) No a za první gól ještě přinesu lahvinku něčeho lahodného, ať máme co pít. Lednice se totiž neustále doplňuje, ale rozhodně ne jídlem. (smích)
Jak dlouho plánujete v dresu Malých Hoštic setrvat? Vidíte se tu třeba na delší dobu?
Uvidíme, jak se sezóna vyvine. Vím, že máme kvalitní a stabilní mančaft, který drží dlouho pospolu. Každopádně pokud tady bude reálná vidina postupu, budu chtít klukům pomoct a konečně zažít radost z postupu.
Máte ambice vrátit se časem do vyšších soutěží, nebo chcete zatím zůstat u Hoštic?
Je mi 21 let a nemít vyšší cíle by byla hloupost. Chci si je ale plnit momentálně v Malých Hošticích. Je tady skvělá parta a nechápu ty, co před sezónou odešli do 1. A třídy, když si ji mohli vykopat při troše snahy tady.
Co byste chtěl vzkázat fanouškům, kteří vás teď poprvé viděli v dresu Malých Hoštic?
No, že se mají ještě na co těšit. Všichni pro to děláme maximum! Tři body zůstanou doma!