Ondra Šafarčík

Gratuluji k vítězství. Zpočátku jste prohrával, kde jste sehnal podporu pro skvělý finiš?
Děkuji. Ano, prohrával, ale v úterý jsem poslal trenérovi zprávu, že děkuji za nominaci a on obratem odesílal smsky celému týmu, a kluci poctivě klikali na myšku. Velké díky taky patří facebooku a kamarádům z práce.

Anketa je v Malých Hošticích hodně populární. Co Vás bude stát do klubové kasy?
Hodně jsme se snažili už na podzim, ale příliš se nám to nedařilo. Teď máme za sebou čistý hattrick ve vítězství hráčů kola. Nejprve Dominik Klinger poté Michal Kokošek a teď já. Tréňa mi už něco psal, že mě to bude stát nějaké kulaté razítko, ale jako šestiletý abstinent kluky potěším balíkem magnezky.

Pojďme na nedělní zápas v Bělé. Podle skóre šlo o jasnou záležitost. Jaký to byl zápas?
Opravdu jsme byli po celou dobu lepší a vytvořili jsme si i spoustu šancí. Zápas to však byl velmi náročný, protože hřiště připomínalo válečné pole. Byl hrozně podmáčený terén.

Vsítil jste první branku zápasu. Popište nám ji.
Byla to branka spíše šťastná, zahrával jsem roh a signál číslo šest a kroutil jsem to na bránu. Se štěstím to tam gólmanovi proletělo mezi prsty.

V první půli jste zahodil několik šancí. Co chtělo vyřešit jinak, abyste je proměnil?
Jsem opravdu lajdák. V jednom případě jsem chtěl brankáři udělat kličku, ta se povedla, ale zakončil jsem velmi slabě a brankář to vystihl a lapil. Ve druhém případě jsem trefil tyč, kdy tomu opět přispěl skvělý kočičí hřbet brankáře hostů. Těmito zákroky si minimálně řekl o pozvánku do reprezentace.

Náš okres teď zasáhly sněhové přeháňky. Myslíte, že se toto kolo odehraje?
Sám jsem nad touto otázkou přemýšlel a myslím si, že se to odehraje. A pevně v to věřím. Jsme nyní na vítězné vlně a byla by škoda to takhle utnout. Dobrý stroj se rozjíždí pomalu, což jsme potvrdily s Kobeřicemi, ale jakmile se rozjede tak už ho nic nezastaví.

Hoštice letos šlapou. Kde vidíte hlavní rozdíl oproti minulému roku, kdy se moc nedařilo?
Já osobně jsem hrál jen podzimní část sezony a na jarní část jsem šel na půl roku do Chlebičova. Klukům to tam prostě nepadalo, když uhráli v jarní části pouze pět bodů. Na mnohé zápasy jsem se byl podívat a měli opravdu smůlu.

V kolika letech jste začal svou kariéru?
Vidím to jako dnes, když jsem přišel na hřiště v šesti letech a ptal jsem se trenéra Lamly, jestli můžu hrát fotbal s nimi za starší žáky. A trenér mě vzal. Byl jsem hodně šťastný.

Jakými kluby jste prošel?
Začínal jsem v Malých Hošticích. Poté jsem hrál za žáky v SFC Opava, a znovu jsem přišel zpět do Hoštic, odkud jsem byl na dva a půl roku hostovat v Oldřišově a loňské jaro v Chlebičově. Srdíčko mi bije pro rodné Malé Hoštice.

Láká Vás ještě zahrát si vyšší soutěž?
Po pravdě mě to láká, ale parta tady v Hošticích má pouto, kterého se jen těžko dokážete zbavit. Kluci toho moc nevypijí a tak o srandu a zážitky není nouze.

Na jakém postu se Vám nejlépe hraje?
Nejlépe se cítím ve středu zálohy. To asi proto, že nejsem vázaný na určitou část hřiště a pro balon si můžu zajít ke stoperovi nebo k rohovému praporku na polovinu soupeře.

Jak trávíte svůj volný čas?
Mám už deset let jednu přítelkyni a dá se tak říct, že jsme pořád po jejím boku. Respektive ona po mém. Jsem jako vítr a říká se kam vítr tam plášť.