Jan Droppa
Hráč 9. kola 7. ligy (I.B třídy), sezona 2025/2026. Rozhovor převzat z webu fotbalunas.cz.
Honzo, gratuluji k vítězství v anketě o Hráče kola. Jaký je to pocit získat toto ocenění?
Děkuji, je to velmi příjemný pocit. Moc si vážím všech hlasů a chtěl bych poděkovat všem, kteří mi je dali.
V zápase jste připravil klíčovou přihrávku na vedoucí gól. Jak jste celou akci viděl ze svého pohledu?
Náš gólman chytil míč do rukou a já jsem instinktivně okamžitě vyrazil po pravé straně. Viděl mě a hodil mi balón přímo do běhu. Potáhl jsem to nějakých dvacet metrů a v tu chvíli už oba naši útočníci nabíhali. Poslal jsem jim to tam a Filip nekompromisně zavěsil. Byla to rychlá akce, obránci ji vůbec nečekali. Zajímavé je, že minutu předtím jsem chtěl střídat – naštěstí jsem zůstal na place a vyplatilo se to.
V Malých Hošticích působíte už šest let. Jak byste zhodnotil své působení v klubu?
Uteklo to rychle, ale cítím se tady výborně. Fanoušci mě podporují, mám jejich důvěru a neměnil bych. Pořád věřím, že týmu mám co nabídnout.
Jak se Vám líbí aktuální sezóna z pohledu týmu i z Vašeho osobního výkonu?
Sezóna se zatím vyvíjí velmi slušně. Jedinou kaňkou je prohra ve Slavkově, kde jsme si minimálně zasloužili remízu. Jinak jsem osobně spokojený.
Co považujete zatím za největší silnou stránku mužstva?
Největší síla je určitě v bojovnosti a týmovém duchu. To nás drží pohromadě a dělá silnějšími.
Naopak – co Vám v této sezóně zatím chybí k naprosté spokojenosti?
Slabinou jsou jednoznačně zahozené šance. Pokud začneme proměňovat vyložené příležitosti, můžeme klidně bojovat i o nejvyšší příčky.
Jako obránce máte za úkol především zastavovat soupeře, ale občas se zapojíte i do útoku. Co Vás na této roli nejvíc baví?
Baví mě chodit dopředu, podporovat útok a občas i založit akci. Problém je návrat zpátky – trenér si pak zbytek vlasů rve z hlavy. (smích)
Jak hodnotíte týmovou spolupráci a kabinu Malých Hoštic?
Kabina funguje stoprocentně. Spolupráce je skvělá, máme zdravou konkurenci a celkově tvoříme opravdu dobrou partu.
Máte v týmu nějakého spoluhráče, se kterým si na hřišti rozumíte nejvíc?
Určitě Patrik Stříbný. Na tréninku maká jako jeden z nás, ale v zápase, když se něco nepovede, dokáže si vynadat přes celé hřiště. Je to vlastně fajn, dodává to týmu emoce.
Co byste chtěl do zbytku sezóny osobně vylepšit Vy sám a co celý tým?
U sebe vidím rezervu hlavně ve fyzičce. A také v proměňování šancí – jak už jsem říkal, to je věc, na které musím zapracovat.
Jak se Vám daří skloubit fotbal s osobním či pracovním životem?
Naopak, co se týče hry, zvládám všechno s přehledem. Cítím se na hřišti jistě a věřím si.
Jaké máte fotbalové cíle do budoucna – spíše pokračovat v Malých Hošticích, nebo by Vás lákala ještě vyšší soutěž?
Můj cíl je jednoduchý – nezranit se a dohrát kariéru v Malých Hošticích. Vyšší soutěž už neřeším, jedině pokud bychom s Hošticemi postoupili. To by byla krásná tečka. Děkuji a fotbalu zdar!